Příběhy žen, které překonaly rýpavé narážky okolí, vyšší věk a vlastní mindráky, jsou vždy skvělou motivací. Nechte se inspirovat šokujícím vyprávěním, které je důkazem toho, že někdy ani naše vlastní odhodlání nestačí. Pokud jste někdy sekli se cvičením, příběh vám na 100 % otevře oči a dodá odvahu do další změny!
Začarovaný kruh
Začalo to pochopitelně již v pubertě, kdy jsem byla terčem všelijakých posměšků a šikany. Kromě nelichotivých přezdívek jsem musela snášet i zjevné vystrčení z kolektivu během různých aktivit. Cítila jsem se neuvěřitelně sama. Najít si kluka, když má člověk pár kilo nadváhy, bylo těžké už tehdy. Dnešním mladým děvčatům nezávidím již vůbec, když na ně z přehlídkových mol a obálek módních časopisů koukají ideály krásy, které nemají ani 50 kg. O samotě a hledání partnera však můj příběh není. Je o tom, jak těžké je vlastně začít něco dělat. Po letech mě totiž přestalo bavit být věčně nespokojená s vlastní postavou a začala jsem chodit do posilovny na malém městě. A přesně v tent moment jsem si uvědomila, že jsem uvízla v začarovaném kruhu!
Lidé dokáží být zlí
Do posilovny jsem začala chodit, abych zhubla. Kvůli mojí oplácané postavě však na mě lidé, kteří do posilovny chodí pravidelně, koukali přes prsty. Nepřijde vám to absurdní? Bez drahého trenéra jsem mohla vždy jen napodobovat to, co jsem viděla u jiných. Nedařilo se mi a já za zády slyšela opět ty nelichotivé přezdívky a smích. Mezi posilovacími přístroji jsem se cítila ve středu nevyžádané pozornosti. Doufala jsem, že tento pocit a chování lidí zmizí s přestěhováním do většího města s velkým fitkem. Už první návštěva mě vyvedla z omylu. Mezi dokonale nalíčenými a v drahém oblečení cvičícími ženami jsem se opět cítila mizerně. Doufala jsem, že si mě nikdo nebude všímat, ale především muži si nějakou tu poznámku o velkém zadku nikdy neodpustí. Probrečela jsem nejednu noc a zjistila, že tudy cesta nevede.
Objevila jsem řešení, které budete milovat!
Zavrhla jsem velká fitka a opravdu bláhové představy o tom, jak budu cvičit bez řádného vedení. Začala jsem cvičit doma s Andělem ty vůbec nejjednodušší, ale velmi efektivní cviky! Každý den si na 6 minut zapnu DVD a cvičím. Nic k tomu prakticky nepotřebuji, cvičím v klidu a v době, kdy sama chci! Vše je přesně vysvětleno a já v bezpečí mého obýváku pracuji na tom, abych byla spokojená s tím, jak vypadá moje postava. První výsledky se již dostavují a já jsem za tuto pomoc moc ráda, protože dobře vím, že motivace nebyla můj problém. Největší obtíže mi způsobovali arogantní lidé, strach z jejich urážek a jedovatých průpovídek. Už jim nedaruji ani jednu šanci. Nyní cvičím dál a do fitka se jednoho dne vrátím!
Taky na to máte
Jestli se i vy cítíte chyceni v začarovaném kruhu, začněte cvičit doma. Revoluční 6ti minutovka rozhýbe vaše tělo a vy konečně pochopíte, že záleží pouze na vašem pocitu, nikoli na názorech jiných!
DVD ZA 1290KC TO NEEEE DIKY
No ak to nieje vymyslený príbeh, tak sa pani nesústredí na cvičenie, ale zbytočne sleduje okolie. Nalíčiť sa môže aj ona a v oblečení na šport nemôže byť až tak vyditeľné či je drahé. Ja nechodím do fitka ale na zumbu a jumping a vôbec sa nestíhame navzájom sledovať a posudzovať. Takže menej sebaľútosti a nemusí cvičiť stále sama a môže ísť aj medzi ľudí.
Ahoj Lenko, možná, že je příběh vymyšlený…no a co? Hlavně, že Honzovo cvičení funguje, taky jsem ze začátku nevěřila a za 7 měsíců mám o 17 kg méně !!!! A možná taky napíšu svůj příběh a asi taky bude vypadat naprosto neuvěřitelně, hold někdy se v životě stanou neskutečné věci a potkaš zajímavé lidičky, kteří tě mohou ovlivnit špatným, ale i správným směrem a Honza dokáže velkou část človíčků posunout správně 🙂 Ivouch
Ten příběh je vymyšlený, Zdeňku, aby prodával cvičení s Andělem, ale to je jedno. Taky nechodím do fitka, radši jsem si pořídila pár strojů domů, šetří to čas a po čase i peníze 🙂
17-
Jitka
milá Leni,ať už ten příběh napsal kdokoliv s jakýmkoliv záměrem,tak to prostě u nás chodí a protože jsem pracovala ve fitku ,mám tu samou zkušenost!někteří jedinci ve snaze odpoutat od sebe pozornost napadají nejslabší článek!je to v každém kolektivu i pracovním.
tak jak tu chlapci píší souhlasím se vším,užerou se bulimičky závistí,protože namají co hubnou a souhlasím i s tím,že doma je to při ruce v jakémkoliv čase,takže pohoda.
krásný den všem.
Záleží na tom, jak kdo si co bere. Např. já cvičím kvůli sobě, pro zdraví, potěchu, dobrý pocit fyzický i duševní. Nečekám od nikoho pochvalu, ani by mi nevadily ignorovatelné posměchy. Já jsem já, beru se takový, jaký jsem a tečka. Vadily mi břišáky hrající si na schovku, po onkologické léčbě a mínus 20i kilech jsem se potřeboval dát trochu do kopy. Povedlo. Nepřibral jsem nic moc na váze, ale zpevnilo se mi tělo, fyzicky zvládám totéž, ba i víc, než dříve před zhubnutím.
Takže bych dámě poradil: Klidně choďte mezi ty posměvačky, přehlížejte je jako krajinu a hubněte jim před očima. Při jejich povaze začnou jistě závidět, vypěstují si bulimii a odpaří se vám před očima. Po jejich sublimaci se jim vysmějte se svou pohádkovou postavou vy!
16-
Jan Anděl
Zdeňku, děkuji za Váš názor, je vidět, že jste urazil kus cesty.