Mezinárodní studie o lidoopech a lidech z různých společenských vrstev ukazuje, jak lidské srdce reaguje na fyzickou aktivitu.
Unikátní studie, která porovnávala srdce afrických lidoopů, původních Středoameričanů, ragbistů a nesportujících lidí, vnáší nové pohledy na vývoj a přizpůsobivost lidského srdce. Zjištění mají velice důležitá praktické poselství.
„Posilují důležitost pravidelné rychlé chůze, běhání nebo jiné kondiční aktivity po celý život. Je to důležité proto, abyste zůstali zdraví, jak stárnete, “říká hlavní autor studie Aaron L. Baggish, ředitel v laboratoři zaměřující se na výkon srdečního svalu ve všeobecné nemocnici v Massachusetts.
Studie publikovaná 1. října 2019 ve sborníku Národní akademie věd zahrnovala lidoopy (gorily a šimpanze) a čtyři různé skupiny mužů: neaktivní muži, vytrvalostní běžci, ragbisti a indiáni z Copper Canyonu. Všichni podstoupili scan srdečních funkcí pomocí ultrazvuku během různých činností. „Skupiny byly konkrétně vybrány tak, aby nabízely vodítko k fungování srdce z evolučního hlediska“. Říká Baggish.
Šimpanzi vs. prvobytně pospolní lidé
Šimpanzi, naši nejbližší evoluční příbuzní, tráví většinu dne krmením a odpočinkem, proložené krátkými záchvaty lezení a boje. Tato krátká, ale intenzivní námaha vytváří tlak v komorách srdce, což má za následek silnější a tužší stěny. Naproti tomu naši dávní předkové, museli lovit a sbírat jídlo, aby přežili. To vyžadovalo, aby chodili a běhali na dlouhé vzdálenosti. Jak vývoj postupoval, v době zemědělství bylo zapotřebí stejné fyzické výdrže při orbě, pěstování a sklizni jídla. Ve výsledku se lidské srdce vyvinulo tak, aby mělo tenčí stěny a bylo pružnější. Komory srdce se mírně zvětšily a také se dokázaly mírně otočit (podobně jako vyždímaný ručník), což pomáhá uvolňovat více krve ven a zpět do srdce.
Tarahumarští indiáni, kteří žijí v Copper Canyonu v Mexiku, jsou jednou z mála civilizací, které zůstávají do značné míry nedotčeny. „Vedou to, co antropologové označují jako životní styl obživy, který vyžaduje celodenní procházky, běhání a další pohyb. Jejich srdce ukazují, čistý evoluční vývoj.“ Říká Baggish. Oproti tomu, vaše srdce se také přizpůsobuje po celý život v závislosti na tom, jaký typ cvičení děláte – nebo neděláte.
Levá hlavní čerpací komora srdce, odráží typ činnosti, kterou člověk obvykle dělá. Levé komory vytrvalostních běžců byly delší, větší a nadprůměrně elastické (a proto si poradí s velkým objemem krve). Na druhé straně srdce ragbistů, byla více přizpůsobena krátkým, intenzivním cvičením, které odrážejí jejich silový trénink. Stěny jejich levé komory byly silnější a méně pružné, což jim umožňovalo lépe zvládat silovou výbušnost, než dlouhé tratě.
Skupina mužů, která necvičila, byla nakonec nejdůležitější částí příběhu o zdraví, říká Baggish. Všichni tito muži neměli ve svých 20-30 letech žádné tradiční rizikové srdeční neduhy, jako je vysoký krevní tlak, ale jejich netrénovaná srdce vypadala více opičí. Měla silnější a méně pružné stěny.
„Pokud nevykonáváte žádnou fyzickou aktivitu, netlačíte denně do srdce a cév velké množství krve. Srdce i cévy začínají tuhnout,“ vysvětluje Dr. Baggish. Vytváří začarovaný kruh: „Čím méně se budete hýbat, tím méně budete moci cvičit, abyste byli zdraví“.
Cvičení, prevence vysokého tlaku
Nové poznatky naznačují, že proces vývoje vysokého krevního tlaku se uvádí do pohybu roky předtím, než je poprvé detekován v ordinaci lékaře. Bohužel pouze asi 20% dospělých dosahuje doporučených 150 minut fyzické aktivity týdně se střední intenzitou. A asi třetina dospělých má vysoký krevní tlak.
I když je lepší cvičit po celý život, nikdy není pozdě začít. Pro mnoho lidí je přechod od sedavého životního stylu k aktivnímu obtížný a vyžaduje skutečný posun v chování. „Ale čím více můžeme lidem pomoci pochopit základní příčiny a důsledky jejich volby, tím lépe se jim povede,“ říká Dr. Baggish. Zdroj: Harvard
Co Váš pohyb v době pandemie? Bojíte se zvýšené fyzické námahy?
